Nové hranice

17. září 2009 v 13:48 | P |  Na premýšľanie
Dnes som si urobila osobný rekord v pozeraní anime. Má to, ale tú smolu, že teraz mám z toho akurát tak depku. A prečo? Vôbec sa to nevyvinulo tak ako som vo svojom vnútri túžila. A možno aj preto, že keď som videla tú bratskú oddanosť tak som chcela mať takého staršieho súrodenca.
Tak si tu teraz sedím a mám smútok v duši a rozmýšľam kde sa stala chyba. Je to až neuveriteľne ubíjajúce a skľučujúce. A tak tu sedím a dúfam, že manga dopadne inak.
Horšie je, že by som si najradšej pokecala s Markét, ale je ďaleko a offline, a z toho som tiež smutná. No a ani v rádiu nevedia pustiť pesničku čo by ma rozveselila. Dnešný deň hold prežijem v posteli s notíkom a budem dúfať, že zajtra to bude lepšie. A mohla by sa mi už Markét vrátiť... už je to na nevydržanie.
A mám pre ňu na lapidovi prekvapko. Hádam ju pobaví. :) No a dúfam, že sa zapojí do diskusie.
A práve ma naštvala banka... ale nevadí. ako vraví táto ikonka Life is hard. A Aj ten zvyšok na mňa platí. No idem ja zas dumať... aj tak sa mi nechce učiť.

P.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikkawa sb Kikkawa sb | Web | 18. září 2009 v 18:44 | Reagovat

tieto pocity dobre poznam...

2 sib sib | Web | 18. září 2009 v 21:11 | Reagovat

jo, takovejhle nějakej pocit mám poslední tři dny... ani nevím proč, jen mě všichni a všechno štve, s nikým nechci mluvit, s těmi, se kterými bych chtěla, nemůžu... a je mi nějak na nic...
tak budu doufat, že aspon u tebe se to rychle zlepší

3 Ar-lee Ar-lee | 19. září 2009 v 21:31 | Reagovat

Ou, Ed a Al dokážou člověka vydepresovat. Ale už jsem tady! A neštvi se, nemá to cenu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama